Ingrid Knapová ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Až na nejstřeženější místo světa Lásku k fyzice v ní probudila profesorka na gymnáziu ve slovenském Lučenci a následně ji u populárně-naučné literatury. „Lákala mne touha poznávat a zkoumat, jak svět kolem nás fung exaktní věda nám dává přesné předpovědi, které můžeme ověřit měřením,“ říká Ingrid Knapová fyzikální fakulty UK. V rámci svého výzkumu zpracovává experimentální data z neutronového záchytu na jádře chemi erbium, která byla naměřena detektorem DANCE (Detector for Advanced Neutron Capture Experi laboratoři Los Alamos v USA. Poprvé do tamního přísně střeženého výzkumného centra zavítal v dubnu společně s vedoucím svojí disertační práce s cílem konzultovat data a prodiskutova jejich analýzy, na níž bude pracovat v Česku. A od té doby byla v dalekém Novém Mexiku ješ Experti na energii jádra „Stále se věnuji gama rozpadu tohoto jádra, protože má oproti jiným jádrům specifické vlas tam k dispozici zdroj neutronů, jimiž ostřelují malý terčík, v našem případě tvořený právě Když se neutron v jádru zachytí, uvolňuje přebytečnou energii tím, že vyzáří gama fotony. elektromagnetického záření,“ vysvětluje nadaná doktorandka a připodobňuje ho ke světlu, kt elektromagnetickým zářením, jen o jiné vlnové délce. Ve slavném Los Alamos, kde byla ve čtyřicátých letech 20. století vyvíjena první atomová b naměřených hodnot a z jejich následné analýzy spočítat pravděpodobnost, že dojde při ostře terče k neutronovému záchytu. K tomu je potřeba znát, jak probíhá gama rozpad v jádře, a p podrobně zabývá česká pracovní skupina, jejíž je Ingrid Knapová na „matfyzu“ členkou. „Ten stejně jako štěpení, druhem jaderné reakce vyvolané neutronem, a proto je jeho znalost důl jaderných reaktorů. Další využití je v oblasti astrofyziky. Neutronový záchyt hraje důleži procesech, jež probíhají ve hvězdách, konkrétně při tvorbě prvků těžších než železo,“ dovy Proč právě Los Alamos Národní laboratoř Los Alamos je obrovská americká vědecká základna ve stejnojmenném, poměr městě v Novém Mexiku. Jde o jednu z největších výzkumných institucí na světě zaměřujících bezpečnost, obnovitelné zdroje energie, vesmír, medicínu či nanotechnologie. Jak to vypadá „Nové Mexiko má dosti specifickou přírodu – pouště i vysoká pohoří. Samo Los Alamos se nac výšce nad dva tisíce metrů. Kvůli těmto přírodním podmínkám laboratoř netvoří jeden celist rozmístěna v několika lokalitách oddělených kaňony nebo horami. Právě nedostupnost byla je proč si tuto oblast Američané vybrali pro výzkum té atomové bomby,“ říká Knapová. Ona sama oceňuje především kvalitu a jedinečnost přístrojů, jež dokážou vytvořit silný zdroj neutro energetickým rozpětím. „Například v Řeži (tedy v Ústavu jaderného výzkumu v Husinci-Řeži u red.) se nachází výzkumný jaderný reaktor, ale ne všechny experimenty, které se zabývají n záchytem, se na něm dají provádět,“ dodává vědkyně žijící v Praze. Vědecká kariéra ve hvězdách Experimentální jaderná fyzika ji stále baví. „Ráda objevuji nové věci, o nichž zase tak mo nejsou probádány vůbec. Vyhovuje mi i mezinárodní spolupráce, kdy mohu poznat, jakým způso jiných pracovištích, a inspirovat se,“ popisuje Ingrid s tím, že co bude po skončení dokto zatím ve hvězdách. Práce ve vědě ji láká. Jenže aby se ve svém oboru mohla dále rozvíjet, musela by se na del do zahraničí. „Jelikož se zabývám skutečně specifickou oblastí, je nabídka vhodných pozic ani úplně jednoduché skloubit práci se soukromým životem. Chyběla by mi rodina a přátelé,“ Nevylučuje proto ani možnost, že by jadernou fyziku opustila a vyměnila ji kupříkladu za p sektoru. „Studium na Matematicko-fyzikální fakultě UK totiž poskytuje nejen vědomosti, ale taktéž u analytickému myšlení, což je žádáno nejen v akademické sféře. Každopádně na finální rozhod minimálně rok času,“ uzavírá mladá vědkyně. Mgr. Ingrid Knapová Absolvovala gymnázium v Lučenci na Slovensku. Ve studiu dále pokračovala na MFF UK, kde ny jaderné fyziky. V rámci své doktorské práce se zabývá jadernou reakcí zvanou neutronový zá data z velkých experimentů. Text: Jitka Jiřičková • Foto: René Volfík, US Department of Energy