Zuzana Musilová ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Ryby kupuji podle hlavy Vášnivou akvaristkou se Zuzana Musilová z PřF UK stala už na základní škole. Fascinovalo j diverzifikovanou skupinou ryby jsou. Zaujaly ji nejen rozličnými tvary těla, ale především chování a rozmnožování. A také tím, že dovedly osídlit zcela rozdílná prostředí: od malých sladkovodní jezera až po hluboká moře. Na vysoké škole si uvědomila, že je přínosné metody biologie, jako je čtení DNA, a studium evoluce ryb propojit. „Můj vědecký tým se zaměřil na genetiku smyslových soustav. Byli jsme schopni vybrat si ně a popsat jejich zrakový systém na základě genů,“ popisuje Zuzana Musilová z katedry zoolog fakulty UK výzkum, který ji poslední dobou zaměstnává nejvíce. Loni jí s kolegy vyšla stud vědeckém časopise Science, se kterou se dokonce dostali na obálku! „Zjistili jsme, že některým hlubokomořským rybám se namnožil gen pro tyčinky, což jsou jin sítnici citlivé za nízké intenzity světla. Více různých tyčinek zkoumaným rybám pomáhá v h nejspíše rozlišovat barvy, a tím třeba kořist či partnera,“ popisuje výsledek zhruba čtyřl Musilová. Obdiv k evoluci To, že některé skupiny ryb Zuzaně učarovaly více než ostatní, má na svědomí i jejich jedin Na celé čáře u ní vyhrávají ryby hlubokomořské, extrémně adaptované na život v hloubce kol metrů, ať už s obrovskými zuby, nebo s gigantickýma teleskopickýma očima. Při práci v Afri bioložce učarovali rypouni, ryby s dlouhým protaženým rypáčkem, kterým sama říká malí vodn „Když vidíte rybu na vlastní oči a můžete si na ni sáhnout a prohlédnout si ji ze všech st pochopíte spoustu dalších věcí o její biologii. Je fascinující, když zjistíte, jak ryba ži své vychytávky využívá,“ dodává s úsměvem zooložka. Na nejoblíbenější rybu se však Zuzany odpovědět dost dobře nedokáže. Anebo vám možná místo odpovědi ukáže rybu jinou plyšového m dárek od kolegy z fakulty. Zkušenosti sbírala i v Basileji na postdoktorské stáži u profesora Waltera Salzburgera, je věnuje evoluci afrických cichlid. „Tam jsem poznala, jak funguje vědecký tým a jak je přín spolupracovat s jinými obory. Pokud bych mohla něco studentům doporučit, tak rozhodně měni v každém stupni studia, tedy ideálně vyrazit na zahraniční zkušenost už na doktorátu, je t nezaplacení,“ radí kolegům. Po postdoku dostala nabídku na vědeckou pozici při katedře zoo působí od roku 2015. Vědě je blízko takřka pořád: i její přítel je vědcem, jenž se věnuje nás i v tropech. Dobrý vůdce s výzvami Podle Zuzany je pro úspěch ve vědě nutné splňovat tři důležité podmínky: být zvědavý a lač mít schopnost představit své výsledky publiku a být rovněž dobrým vůdcem, který dokáže mot rozmyšlené jasné vědecké výzvy, které navazují na předchozí výsledky a jsou vymezeny reáln je jakýsi dlouhodobý výzkumný směr, kdy část výzkumu je i trochu riskantní a nemusí nic vy do budouna. A jedním dechem dodává: „Pak je tu samozřejmě jakási konstantní udržovací výzv dostatku peněz, především na lidi v týmu, kteří vám s vysněnou vědou pomohou.“ Momentálně má Zuzana ve své relativně nové skupině šest doktorandů, jednoho postdoka a dva „bakaláře“ dohromady ze šesti evropských zemí. Každý pochází z jiného prostředí, jiní jsou je prý občas zajímavé vidět je diskutovat dohromady. S uveřejněním loňské studie v Science se ze Zuzany stala na chvilku vědecká celebrita; oci žádostí o rozhovor doma i v zahraničí. „Bylo příjemné vidět, že tolika lidem připadalo tém hlubinách zajímavé, přestože šlo vlastně o kuriozitu. Nebo to bylo možná právě proto,“ vzp ryb. „Než článek v časopise vyšel, nebylo to s mou vědeckou kariérou zase tak světoborné, byla vědoma a občas jsem trpěla pocitem, že moje výstupy zdaleka neodpovídaly vloženému ús sympaticky žena, která na střední škole uvažovala také o studiu astronomie anebo medicínsk Hlavně hezká hlava Ryby však vyhrály. „Jsem spíše akvaristka než rybářka. Navíc teď do terénu často jezdíme s agregátem, takže si ryb pro výzkum nachytám dostatek. Přijde mi pak jako ztráta času jít k hodinu na záběr,“ přiznává vědkyně, která ryby nejen studuje, ale ráda též konzumuje. V re vždy přemýšlí, co na talíři má. „Když si sama vybírám nějakou vzácnější rybu v obchodě, často chci, aby měla hlavně hezkou hlavu. Abych si pro sebe mohla nechat lebku a pak ji ukázat studentům. Pobně to mám s obra požerákovými zuby kaprovitých ryb. Prostě mě nadchne jakákoliv kuriozita nebo anatomická s se dá zasadit do kontextu rybí biologie,“ prozrazuje na sebe ichtyoložka se seznamem zajím ráda pořídila na některém z exotických rybích trhů. Jejím nejbližším „snem“ jsou ryby z ob ostrovů. Mgr. Zuzana Musilová, Ph.D. Pochází z Českých Budějovic, odkud šla studovat zoologii do Prahy. Disertaci vypracovala v genetiky Akademie věd ČR v Liběchově. Pak strávila 4‚5 roku ve švýcarské Basileji na postd Salzburgera. Od roku 2015 působí na Přírodovědecké fakultě UK. Text: Marcela Uhlíková • Foto: Luboš Wišniewski, Science