Petra Johana Poncarová ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Skotská ambasáda by se v Praze hodila Jedno hřejivé slovo gaelského původu známe všichni. Původně zní uisge beatha a znamená "vo což není pochopitelně nic jiného než whisky, ideálně pak skotská. Překladatelka a literárn Johana Poncarová z Ústavu anglofonních literatur a kultur Filozofické fakulty UK (FF UK) d chutí v drsné zemi má. Rok studovala i na ostrově Skye: „Když ve whisky cítím rašelinu a c z krabice od doutníků, je to ono,“ směje se. Skotská gaelština měla ve dvacátém století na kahánku, ale možná je onou "živou vodou" dob se vzmáhá. „Jazyková situace ve Skotsku je složitá,“ říká Poncarová. Mluví se tam skotskou (tedy se specifickým přízvukem), pak skotštinou neboli Scots, svébytným jazykem blízkým an jako čeština a slovenština), a také skotskou gaelštinou (G?idhlig), což je keltský jazyk p vzdáleněji bretonštině. Gaelsky mluví dle odhadů 90 tisíc lidí a v zemi vysílá gaelská televize i rozhlas. „Pak ex poměrně významná gaelsky mluvící komunita v Kanadě, která vznikla díky vystěhovalectví. Hl Cape Breton gaelština dodnes žije, ale jde jen o pár tisíc mluvčích,“ říká Poncarová. Dnes jedinou expertkou na skotskou gaelštinu v Česku. Bádá, píše, překládá, organizuje. První překlad mimo Skotsko Kdo byl ve Skotsku, setkal se s podivnými místními názvy, jako je třeba Drumnadrochit u je (správně gaelsky Loch Nis), které pocházejí právě z gaelštiny. „Jsou tam slova, která na p strašlivě, ale pak se velmi snadno vyslovují, když znáte pravidla. Ve výslovnosti je skots mnohem pravidelnější než angličtina, která má z historických důvodů hodně výjimek,“ vysvět jazykovědkyně. V gaelštině existuje mnoho slov spojených s rybolovem, chovem ovcí či se sběrem rašeliny, zapotřebí umně proniknout. Tak je tomu i ve složitém románu Konec podzimu (1979), který na Caimbeul a Poncarová jej jako vůbec první přeložila z gaelštiny do nějakého jiného jazyka! v Argu. „Konec podzimu bývá považován za vůbec nejvýznamnější román v gaelštině, je to ohň vynalézavosti,“ tvrdí vědkyně. Co však dělala, když nevěděla, jak dál – ptala se autora? „ zemřel, ale setkala jsem se s ním. Učil mě a to přispělo i k mému zájmu o jeho dílo. Naště vztahy s jeho manželkou i dcerou, takže s nimi jsem věci konzultovala. Z překladu měly vel nechtěly ani poplatky za autorská práva,“ líčí Poncarová, jež přeložila celkem dvacet knih Sama na magickém ostrově Jak se k tak specifickému zájmu dostala? Původně studovala skandinavistiku a anglistiku, a vyjela na prázdniny a pak také na další studia, v čemž ji velmi podporoval vedoucí katedry Procházka. Začala samostudiem, pak studovala přímo na skotské University of the Highlands která má jeden z kampusů na hebridském ostrově Skye. A v tamějším centru pro studium gaelš folkloristka a zpěvačka M?iri S?ne Caimbeulová. „Jednou za ni zaskočil právě Tormod Caimbe si říkala: Opravdu nás bude čtrnáct dní učit nejvýznamnější gaelský prozaik? Tak fajn,“ vz na školu, ve které se povinně a všude mluví jenom gaelsky. Zpočátku to pro ni bylo těžké, ale gaelštinu skvěle „nasála“. Pronikla i do skotské mental jsou hodně proevropští a většinou hlasovali proti brexitu. Je odtržení od Spojeného králov „Myslím, že to brzy přijde. Jejich národní hnutí mi připadá hodně liberální. Skoti se vidí národ, jsou tam cítit silné vazby na Skandinávii. Jsou hrdí na veřejné zdravotnictví, na t univerzitách neplatí školné, jsou otevřenější vůči přistěhovalectví a uprchlíkům. Do roku vlastní parlament, udrželi si svébytné vzdělávání i právní systém. Národní uvědomění je ve většina mých známých, což jsou akademici, vědci a literáti, volí Skotskou národní stranu ( nezávislost. A mně by se v Praze hodila i ta skotská ambasáda,“ směje se žena, která má He i na předloktí. Odborně se věnuje mimo jiné dílům básníka a aktivisty Dericka Thomsona, o kterém napsala p skotské střední školy, bádá v rámci velkého výzkumného projektu KREAS a jako projektová ma projekt MOVES (Horizon 2020) a vede semináře o skotské literatuře. Letos v létě se měl na FF UK pořádat třetí světový kongres skotských literatur, vzhledem k koronaviru byl však přeložen na příští rok (23. - 27. června 2021). „Jde o největší akci v kongres proběhl v Glasgow, druhý v Kanadě a třetí bude v Praze, což je obrovský úspěch. Oč delegátů a řadu významných hostů,“ říká činorodá Petra, jež hodlá zdravici přednést, jak j gaelštinou. Mgr. Petra Johana Poncarová Nejspíše jediná česká expertka na skotskou gaelštinu. Působí v Ústavu anglofonních literat na University of the Highlands and Islands na ostrově Skye. Z gaelštiny přeložila Caimbeul a z angličtiny dalších dvacet knih. Text: Martin Rychlík • Foto: Hynek Glos