Sandra Schützová ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Jako malá chtěla vyhrát Miss, teď myslí na olympiádu Během roku si Sandra Schützová příliš volných dní neužije. V zimních měsících jako repreze objíždí závody v klasickém lyžování a v těch dalších se soustředí na závodění na kolečkový je velmi úspěšná. A to se ještě stíhá věnovat studiu na Fakultě tělesné výchovy a sportu U „Doufám, že se mi na jaře podaří složit státnice,“ směje se mladá lyžařka, která na UK FTV učitelství trenérství, specializaci lyžování. „Trénování by mě jednou lákalo, ráda bych u po konci kariéry a bylo by fajn začít někde u dětí,“ dodává Schützová, jejíž začátky byly sjezdovým lyžováním. „Bydleli jsme na Horních Mísečkách, takže jsme na sjezdovkách trávili hodně času. K běžkám kamarádka, která na nich závodila. Do té doby jsem chodila i na gymnastiku, aerobic, keram ale běžky nakonec vyhrály,“ vzpomíná na začátky rodačka z podkrkonošské Jilemnice. Lyžován věnovali taktéž oba její bratři a mladší Michal je v současnosti v juniorské reprezentaci. To Sandra je stálou členkou národního týmu už od roku 2013 a má za sebou i účast na třech světa v dospělé kategorii. Kromě toho poslední roky vždy na jaře ještě „přesedlává“ z klas na ty kolečkové. Na loňském mistrovství světa v Lotyšsku dokonce vybojovala bronzovou meda s hromadným startem. „Kolečkové lyže jsou v poslední době velký trend. Je to jednodušší v tom, že se jezdí na a je stabilní. To na klasických lyžích někdy máte měkčí povrch, jindy tvrdší, a i tyhle vliv výkonu roli. Nemluvě o mazání nebo výběru správné tvrdosti lyží. Vybavení na kolečkové lyž dostupné pro každého,“ vyjmenovává rozdíly mezi oběma disciplínami. V přísném režimu složenému ze závodů, tréninků a školy mnoho volného času nezbývá. „Někdo je fajn, že cestujeme po světě, jenže my máme vždy přesně daný program a člověk pozná leda připomíná realitu a těší se na dobu, kdy si bude moci krásná místa ve světě projet v rámci konci kariéry. Mezi ta, na které se nejvíce těší, počítá například čarokrásný Island. Prozatím se musí spokojit s tím, co si o ostrově přečte jen v cestovatelských průvodcích. ráda hodně čtu. Hlavně kriminálky nebo životopisy, to mě hodně zajímá,“ vypráví Schützová například biografie Lídy Baarové nebo světových sportovců, samozřejmě včetně lyžařek. Že b nějaká tajemství z tréninkových metod, odmítá. „Ony o tréninku zase tolik nepsaly, spíše o probíhalo v týmu, co se dělo okolo a nějaké drobnosti ze soukromí, vztahy s trenéry a tak, Současné klasické lyžaře letos žádný světový vrchol nečeká, takže je největší motivací do pro Schützovou účast na zimní olympiádě v Pekingu za dva roky. „V letošním roce šla výkonn hodně nahoru a reálně nás může o olympiádu zabojovat asi tak deset,“ uvědomuje si silnou k finálního výběru pro Peking se pak dostane čtyři až pět reprezentantek. Právě olympiáda je pro ni v současnosti největším hnacím motorem. V době konání her v Peki třicítku a nezastírá, že se zabývá myšlenkami na založení rodiny a ukončení sportovní kari přesně daný plán, ale určitě bych ráda zůstala u sportu. Ještě nevím, jestli budu trénovat tomu věnovat jiným způsobem...“ Svou budoucnost někde mimo sportovní svět si ale nedovede příliš představit. „Baví mě něco jako dítě jsem pořád něco vyráběla. Hodně mě bavilo například vyšívání, to jsem dělala pod jednou jsem třeba všem v rodině vyšila znamení zvěrokruhu. Ráda bych se k tomu někdy vráti zasní blondýnka. A o čem snila, když byla malá dívka? „Malá Sandra chtěla vždycky vyhrát Miss! Koukala jsem krásné ženské a to se mi hrozně líbilo,“ směje se pohledná žena, která by se ani v současn krásy neztratila. Život ji však nakonec zavál jiným směrem a o své nejbližší budoucnosti má jasno. „Plán dvo jasný - dostat se na olympiádu,“ plánuje Schützová. Sandra Schützová Na UK FTVS studuje učitelství trenérství, specializaci lyžování.. Je českou reprezentantko už na třech seniorských mistrovstvích světa a jejím hlavním cílem je účast na zimních olym Text: Jiří Novák • Foto: Vladimír Šigut