Lenka Vojtěšková ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Sportovní medicína je pořád na okraji zájmu Lenka Vojtěšková studuje čtvrtým rokem na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Krá Její otec byl dlouhá léta fotbalovým trenérem, matka pracuje jako zdravotní sestra. Třiadv se proto rozhodla skloubit obě zmíněné profese a věnovat se kardiologii ve sportovní medic obor je stále stranou zájmu veřejnosti. Přitom pokud by mladí sportovci povinně absolvoval vyšetření, předešlo by se spoustě zbytečných úmrtí,“ líčí a zprávy ze sportovních rubrik j pravdu. Medička pochází z Bořetic, malé vinařské vesničky na jižní Moravě, která proslula založení republiky Kraví hora. Lenka je odmalička nadšená folkloristka. Svůj první kroj oblékla už a dodnes se účastní tamních třídenních průvodů: „Začínají vždy první srpnovou neděli po sv je zasvěcen náš kostel. První den chodí svobodné slečny v barevných brokátech, v pondělí v symbolizujících blížící se svatbu a poslední den pak v bílých za doprovodu stárka, což je muž.“ Sportovkyně a prezidentka Jako dcera trenéra a vnučka aktivního člena Sokola měla ke sportu odjakživa blízko, v děts fotbal. Skončila s ním, až když jí zjistili nedomykavost srdeční chlopně. Lékařkou chtěla zdravotnici už dávno, ale nově ji začalo fascinovat právě lidské srdce. V sextě na gymnázi do sousedních Velkých Pavlovic, ji napadlo propojit oba své přirozené zájmy – tedy medicín „Fyzika, chemie a biologie mě vždy bavily. Přijímací zkoušky na medicínu byly těžké, ale z že hlavně psychicky. Byl to totiž krok do neznáma bez možnosti opravy,“ vzpomíná. Dostala Králové, kam ji to lákalo už od návštěvy studentského veletrhu Gaudeamus. „Přišlo mi, že t fajn lidé, kteří si na nic nehrají,“ říká. Vedle vstřícných profesorů a jejich osobního př zapůsobila též atmosféra středně velkého města dobrého pro žití. Přesun z malé obce na vys tak nebyl náročný. Hned v prvním ročníku studia Lenku nadchla organizace IFMSA (Mezinárodní federace asociací medicíny), jejíž hradecká pobočka uspořádala pro nově příchozí studenty seznamovací kurz. jsme se začali o chod spolku zajímat, chtěli jsme s jeho členy trávit víc času,“ zmiňuje p proč se v této instituci rozhodla angažovat. Vystřídala zde různé pozice, nyní už je prezi „Snažíme se, aby studenti dostávali vedle studia něco navíc. Organizujeme pro ně přednášky se zdokonalit v chirurgickém šití, rozjeli jsme ultrasonografii... Zprostředkováváme stáže spolupracujeme se spolkem zaměřeným na prevenci domácího násilí. Angažujeme se ve světovém či diabetu, provozujeme ,nemocnici pro medvídky´, s nimiž chodíme do škol, a zbavujeme tak z vyšetření a podobně. Pořádáme týden boje proti AIDS a organizujeme sexuální výchovu pro určenou ponejvíce pro žáky devátých tříd a prvních ročníků středních škol,“ vyjmenovává rů Umění plánovat... a stíhat Práce v IFMSA jí dle vlastních slov zabírá několik hodin denně, ale skloubit ji se školou problém. „Pobaví mě, když někdo tvrdí, jak je studium medicíny náročné a že ani není možné nějaký čas pro sebe. Důležité je přece umět si naplánovat čas a sestavit žebříček priorit, činorodá Lenka s tím, že se sama snaží každý předmět zvládnout rychle, a mít co nejdelší p Většinou se proto hlásí na první termíny zkoušek. „Chci pochopit koncept a udělat si o dané problematice co největší přehled,“ naznačuje svo současně připouští, že opakování učiva je sice náročné, avšak pro budoucí lékaře nezbytné. názory, že je to zbytečné, spoustu informací ve své aprobaci nevyužijeme a ty pro nás pods doučíme za pochodu. S tím nesouhlasím. Cpeme do sebe obrovské kvantum informací a velká čá samozřejmě vypadne, nicméně bez donucení bychom se je nikdy dobrovolně neučili a mnohem hů bez tohoto základu vstupovalo do praxe. Někde v podvědomí poznatky zůstanou, a až se s nim v ordinaci setkáme, naskočí nám,“ věří studentka v nutný dril. S blížícím se koncem studia i na ni doléhá zodpovědnost, kterou profese lékaře nese. I pro stáž na místní pohotovosti. Láká ji adrenalin, pestrost. „Každý den se setkáváte s novými domů a nemusíte na ně myslet, už jste jim pomohla. Zdokonalujete se v řešení běžných přípa studiu nedostaneme. Pedagogové se nás totiž snaží naučit co nejvíc a ukazují nám hlavně to nevidí. Je to samozřejmě důležité, ale neodpovídá to průměrnému vzorku pacientů,“ míní agi Profesní sebejistota a schopnost rychle a co možná nejlépe reagovat se pojí s praxí, které učí. Lenka shrnuje: „Ve škole nás učí zachovat si před pacientem chladnou hlavu: hlavně mu něco děláme poprvé. Pokud si ovšem nejsme jisti, je potřeba se vzdálit a požádat o radu zk otvírá dveře – k vědění, pacientům i kolegům.“ Lenka Vojtěšková Z Gymnázia Velké Pavlovice zamířila na Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové, kde nyní čtv lékařství. V budoucnu plánuje atestaci v kardiologii ve sportovní medicíně. Je prezidentko kolegy organizuje vzdělávací programy pro studenty i veřejnost. Text: Jitka Jiřičková • Foto: Petr Voda