Milada Paulová ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Prof. PhDr. Milada Paulová (1891–1970) Jen málokterá osobnost se zapsal do dějin Univerzity Karlovy a vysokoškolského vzdělání v tak výrazně, jako profesorka Milada Paulová – jako první žena se v roce 1925 stala docentk let později mimořádnou profesorkou a v roce 1939 byla jmenována řádnou profesorkou, a to p slovanských národů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zpočátku přitom nic nenasvědčovalo tomu, že by měla svůj život spojit s akademickou sférou dobře situované rodině ředitele cukrovaru, ale její mládí brzy poznamenala tragédie v podo a úpadku postavení otce, který přišel o většinu majetku. Rodina se proto přestěhovala do P Milada získat lepší vzdělání. Po absolvování Městské vyšší dívčí školy navštěvovala v lete Český ústav pro vzdělávání učitelek v Praze a následně se zapsala na Filozofickou fakultu Ferdinandovy univerzity s cílem připravit se na profesi učitelky. Nadaná dívka, která si v dějepis a geografie, brzy zaujala prof. Jaroslava Bidla, který ji postupně přivedl k inten dějiny slovenských zemí. Pod jeho vedením a ochranou také obhájila disertační práci Styky s cařihradskou církví na základě církevních poměrů byzantských a 19. ledna 1918 byla promo filozofie. Po absolutoriu zůstala v blízkosti profesora Bidla a v historickém semináři se připravoval dráhu; její učitelský mentor ji vnímal jako svoji nástupkyni pro obor byzantologie. Vzájem osobní přátelství však byly částečně narušeny narůstajícím zájmem Milady Paulové o jinou o přispěním prof. Bidla získala stipendium, díky němž mohla studovat v Jugoslávii dějiny čes jihoslovanského odboje za 1. světové války. Mladou vědkyni výzkum natolik zaujal, že načas starší východoevropské dějiny. Výsledek jejího snažení představovaly objevné monografie Ta hra o Jihoslovany za světové války a Jugoslavenski odbor, na jejímž základě také v roce 19 v oboru obecných dějin východní Evropy – stala se tak první docentkou v Československé rep meziválečném období se tomuto tématu dále věnovala a podnikla další badatelské cesty. Pod Bidla však nakonec přece jen zaměřila svůj akademický zájem opět na starší byzantské dějin jednáních byla Milada Paulová 21. srpna 1935 jmenována prezidentem republiky mimořádnou pr všeobecných dějin východní Evropy a Balkánského poloostrova na Filozofické fakultě Univerz Praze, a to s účinností od 1. října 1935. Teprve potom mohla napřít veškeré síly k dokonče vědeckého díla, zpracování problematiky československo-jihoslovanské spolupráce za 1. svět Dvoudílná monografie Dějiny Maffie: Odboj Čechů a Jihoslovanů za světové války 1914–1918 b letech 1937–1939. V této době již byla Milada Paulová vnímána jako vynikající pedagožka a vědkyně, která měl společenské i politické kontakty, např. s kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem vysokými představiteli československého státu. V akademické sféře získala členství v domác zahraničních odborných společnostech a pravidelně absolvovala stáže na evropských univerzi akademickou kariéru však narušilo vypuknutí 2. světové války a mnohá omezení spojená s jej společenskými aktivitami. Také proto se odsunulo její jmenování do pozice řádné profesorky Milada Paulová teprve v listopadu 1945, byť formálně se zpětnou platností od 28. října 193 se stala oficiálně nástupkyní prof. Jaroslava Bidla a veškerou svoji energii napřela k obn a byzantských studií jak na Univerzitě Karlově, tak i v rámci Slovanského ústavu, jehož čl světového věhlasu se těšil i díky jejímu přispění časopis Byzantoslavica, prezentující pří východoslovanských a byzantologických studií. Bohužel po několika letech došlo opětovně k částečnému omezení vědeckých a společenských a Milady Paulové. Patřila sice mezi několik předválečných profesorů, kteří mohli zůstat na F fakultě Univerzity Karlovy, kvůli svým vazbám na mnohé osobnosti prvorepublikové společnos na různá omezení. Vychovala přesto řadu významných odborníků na východoslovanské dějiny a 50. let ještě dosáhla celkového uznání své mimořádné vědecké práce. V roce 1961 byla zvole viceprezidentkou Mezinárodní asociace byzantologických studií a její přínos postupně uznal několika ocenění jak odborná veřejnost, tak i státní moc. V roce 1968 se jí podařilo vydat monografii Tajný výbor Maffie a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916–1918, čímž symbolic celoživotní odborný zájem o jihoslovanské dějiny. Milada Paulová zemřela dne 17. ledna 1970 a byla pohřbena v rodinné hrobce v Loukově. Její zůstává živý i v dnešní době. Stala se průkopnicí vzdělaných a mimořádně schopných žen, kt prosadit v akademickém prostředí a přispěly k rozvoji svých vědních oborů. Musela překonat a nedůvěru okolí a svojí vytrvalostí otevřela cestu dalším ženám, které dnes působí na aka pracovištích po celé České republice.